Na místě původního raně gotického, dřevěného kostelíka byl postaven nový, jehož existence byla poprvé doložena v roce 1384, existoval asi už od roku 1359. Zvonice byla přistavěna až roku 1697. Na pokyn hraběte Lichtenštejn-Kastelkorna byl v letech 1699 až 1728 kostel přestavěn do barokního slohu a hrabě také nechal roku 1699 postavit vstupní bránu se svým erbem. V roce 1711 byla na vstupní bráně postavena socha svatého Mikuláše. Z původního gotického chrámu je zachováno zdivo do výše 4 metrů.
Po opakovaném úderu blesku v roce 1808 celý vyhořel. Byl pak obnoven ale bez kupole a s věží o patro menší. Opravy lodě po požáru probíhaly rok. Kostel byl v průběhu 19. století mnohokrát opravován. V období 1. světové války kostel přišel o původní zvony, které byly roztaveny pro válečné účely. Nové zvony se do kostela dostaly v roce 1922. Od roku 1958 je zapsán na seznamu kulturních památek.